Velký třesk
Pája šla jako vždycky ráno do školy, ve výloze cukrárny, která byla touhle dobou ještě zavřená, si prohlížela svůj outfit a hodnotila svoje dlouhé a hubené nohy. Jako pavouk, pomyslela si. Ani s účesem nebyla zrovna spokojená. Vlnité nepoddajné vlasy jí splývaly na ramena, přes něž měla přehozené pletené pončo. Pozdravila se s Petrou přes náměstí. Petra byla přesným opakem Páji. Byla baculatá s rovnými tmavými vlasy staženými do culíku. Teď k ní zrovna Petra mířila napříč náměstím. Chvíli nadávaly na matikářku, která si zrovna když je takhle hezky, vymyslela tu zatracenou čtvrtletní písemku a pak spolu zdrbly tu šprtku Patricii, neb ona , tedy Patricie, vždycky všechno vzorně umí, všechno má v pořádku a vůbec tak nějak pořád šplhá.
„Co to máš za fleky po obličeji?“ Všimla si Petra najednou.
„Nevím. To se mi najednou udělalo zničeho nic. Máma se mnou půjde odpoledne k doktorce. Prý až napíšu tu písemku. Abych moc nezameškala.“ Odpověděla Pája a otráveně se zapitvořila.
To už ale byly před školou a měly obě jiné starosti. Jak propašovat na písemku z matiky mobil tak, aby si ho matikářka nevšimla a jak se vyhnout přezouvání do trapných přezůvek, když mají na nohou zrovna tak in botky.
Školník je ale chytil hned na schodech, odeslal je okamžitě přezout, čímž se obě zdržely a matikářka už seděla ve třídě, takže schovat mobil do penálu, aby si mohly posílat vypočítané příklady, už bylo nemožné. V písemce byly rovnice a funkce, které zvládla vypočítat z celé třídy snad jedině Patricie. Den blbec ale ještě neměl končit. Odpoledne se ty fleky doktorce nějak nelíbily a poslala na druhý den Páju do města na sono a na nějaká další vyšetření. Jediné, čím se utěšovala bylo, že zítra zamešká další písemku, tentokrát z angličtiny.
V nemocnici se jim to tak nějak nelíbilo vůbec a že prý má Pája něco na játrech a že se na to budou muset podívat. A pak dostaly události rychlý spád: Předopetační vyšetření, operace, pobyt na JIP, ustaraní rodiče, kanyly, kapačky, pilulky a injekce. Nic nevěděla o strachu, který si máma s tátou prožili těch několik dní, kdy se čekalo na výsledky testů, jestli je TO zhoubné. Kolik nocí všichni nespali, kolik dní máma proplakala v ústraní, aby ji neviděl brácha nebo babička s dědou. Jen to napětí cítila.
Všichni si oddechli, když TO zhoubné nebylo. Pája mohla na normální pokoj, ale musela držet přísnou dietu, nejdřív vlastně nesměla jíst vůbec nic, ruce měla celé rozpíchané a vstát z postele mohla jen v době, kdy nebyla připojená na tu zatracenou kapačku. Jednou za ní přišla na návštěvu s mámou i Petra a světe, div se, asi třikrát Patricie. Najednou Páje nepřipadala tak protivná. Byla jen taková dospělá a cílevědomá. Chtěla se totiž dostat na gympl a pak na medicínu, aby mohla pomáhat lidem. Byla z věřící rodiny, proto se ostatním zdála taková divná.
Po několika dlouhých týdnech mohla Pája domů. Nejdřív jen na víkend. Po dalších dvou víkendech už úplně. Po třech dnech doma se jí udělalo nedobře a pobyla si v nemocnici ještě dva nekonečné týdny. Známky ve škole najednou přestaly být důležité. Pája se prostě jen chtěla vrátit do školy. Mezi spolužáky. Na ty protivné písemky. Pokoušet se kolem školníka proklouznout nepřezutá. Sedět na školním hřišti aspoň na lavičce pro necvičící a pozorovat ostatní. Nadávat na učitele a šidit domácí úkoly.
Jenže najednou to nešlo. Začala se na svět dívat jinak. Byla zčistajasna za všechny tyhle takzvané trable strašně vděčná. I za svoje pavoučí nohy a nepoddajné vlasy. Za protivné úkoly a písemky. A taky za ten opruz s přezouváním.
Ve škole Páje odložili klasifikaci, protože prý hodně zameškala. Stejně nemohla o prázdninách potloukat po městském parku ani jezdit na kole a chodit se koupat k rybníku jako ostatní. Občas k nim domů zašla Patricie a pomohla Páje s učením. A Pája zjistila, že je to učení vlastně zajímavé. Hlavně děják a příroďák. I zemák docela ujde.
A navíc získala novou kamarádku. Patricii, která se jí předtím zdála tak strašně divná. Protože ji Pája tenkrát nechápala.
Martina Studzinská
Máj - lásky čas?
"Byl pozdní večer, první máj. Večerní máj - byl lásky čas." Tak praví básník. My starší máme s prvním májem spojené prvomájové průvody. O nich jsem psala před rokem. Jaká je ale původní májová tradice?
Martina Studzinská
Malé i velké čarodějnice, ke startu připravit!
Zítra vzplanou na mnoha místech ohromné vatry. Budou se pálit čarodějnice. Co o této tradici víme a co se můžeme domnívat? Jaké je poselství téhle zvláštní noci?
Martina Studzinská
Jak dlouho by se tady válel?
Neznalost zákonů neomlouvá. A to ani těch přírodních. Pokud věci necháme být tam, kde jsou, možná se nám vzniklá zátiší nebudou ani za mák líbit.
Martina Studzinská
Toaletní papír, životní filosofie a všechno to kolem
Napadlo vás někdy zamyslet se nad takovou běžnou věcí denní potřeby, jakou je obyčejný toaletní papír? Aneb co také musí řešit pedagog na Den učitelů.
Martina Studzinská
Když se zblázní hodiny
Už jste si toho taky všimli? Hodiny jsou symbolem naší volby, našeho směřování v čase nám vyměřeném. Mám dojem, že to platí hlavně pro ty klasické, s ručičkami. Jakmile se pokazí, měli bychom se nad sebou zamyslet.
Martina Studzinská
Takový náš český Don Quijote ?
Za několik dní nastane osmdesáté výročí jedné výjimečné, ale přesto neprávem opomíjené události. Cítím potřebu na ni čtenáře - fandy historie druhé světové války - upozornit.
Martina Studzinská
Lidi, mluvme spolu
Znáte to. Máte fajn kamaráda a jednoho dne to přijde jako blesk z čistého nebe. Zabrousíte na ožehavé téma. Nejčastěji v tom bývá politika. Nebo globální oteplování či migranti.A je tady společné tabu.
Martina Studzinská
Vážená profese
Poslední dobou se hodně píše o tom, že školy stárnou. Průměrný věk učitele je přibližně kolem padesátky. Mladí se do školství příliš nehrnou. Není divu, jejich pracovní podmínky nejsou právě nejluxusnější. Jak tomu bývalo dřív?
Martina Studzinská
Vysvědčení čtyřikrát jinak
Vysvědčení, Veledůležitý papír, který školáci dnes dostanou. Někde bude doma plno slávy, jinde se bude lamentovat a domlouvat hříšníkovi. Je to všechno kolem ale nezbytně nutné?
Martina Studzinská
Příjemná masáž třeba na nedělní ráno, která nic nestojí
Jste po Vánocích celí ztuhlí? Bolí vás záda? Nechce se vám do cvičení, ale víte, že něco byste pro rozhýbání udělat měli? Tady je návod, jak začít:
Martina Studzinská
Vypráskaný přelom roku
Jaký je váš vztah k bujarým oslavám přelomu roku s ohňostroji, petardami a světlicemi? Mělo by se takové veselí nějak regulovat? Dělá se z komára velbloud? Aneb pár vět do pranice.
Martina Studzinská
Protože zabalené má to být
Máme rádi Vánoce: nazdobený stromeček, dárky, na stole spousta dobrot. Tyto krásné svátky mají ale i svoji odvrácenou a tak trochu temnou tvář. Jako ostatně spousta jiných krásných a příjemných věcí.
Martina Studzinská
Po záruce neopravitelné
Porouchané věci neopravujeme. Kupujeme další. Nové. Jak je to ale se vztahy? Lze to dělat taky tak? Lze. Ale pak se ovšem nelze divit.
Martina Studzinská
Na útěku
Uháníme. nestíháme. Co nebo kdo nás honí? Kdo je ten nemilosrdný šéf, který nás neustále úkoluje a nemá s námi špetku slitování? Odpověď je překvapivá: Jsme to my sami. Nikdo jiný by k nám tak krutý být nedokázal.
Martina Studzinská
Rodičovský workshop
Být rodičem nás nikdo neučil. Něco jsme odkoukali ze své původní rodiny, něco sestavili ze svých předsevzetí, že tohle svému dítěti dělat nebudeme. Zbytek ladíme jaksi za pochodu.
Martina Studzinská
Jak také ulevit přetíženým zádům
Bolí vás záda? Cvičíte? Máte skoro ideální váhu? Možná s sebou něco „vláčíte“ v přeneseném smyslu slova. Nejvyšší čas se toho zbavit. Mohou to být zbytečné starosti, nefunkční vztahy, nevyhovující zaměstnání nebo něco podobného.
Martina Studzinská
Záhada dámské kabelky
Milé dámy, také máte ve své kabelce černou díru, ve které nenávratně mizí vše, co v dané chvíli nutně potřebujete a naopak se z ní vynořují předměty, o nichž jste do té chvíle neměly ani tušení, že by tam mohly být?
Martina Studzinská
Domácí vzdělávání: pro a proti
Zodpovědní rodiče mají doma předškoláka a rádi by mu poskytli co nejkvalitnější vzdělání. Jednou z možností je domácí vzdělávání.
Martina Studzinská
Lze mít přiměřený postoj k metle lidstva?
Jaký je zdravý postoj k pití alkoholu víc, než je zdrávo? Co je ještě přiměřené a co už ne? Kdy lze popíjení tolerovat? Je možné se dobře pobavit i bez pití alkoholu?
Martina Studzinská
Medicína, která je zadarmo
Možná se vám to taky už stalo. Obejdete si kolečko po doktorech, kteří konstatují, že tyhle potíže nemají žádnou medicínskou příčinu. Co s tím? Zkusit jen dýchat a být. Je to tak jednoduché, že se tomu ani nechce věřit.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 188
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 587x