Vyjádření svých potřeb

Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik problémů, často i psychosomatických, vzniká tím, že prostě neumíme říct ve správný čas a té správné osobě to správné slůvko? A přitom by stačilo jen málo: vyslovit zřetelné NE.

Byl to blázinec. V práci čekali kontrolu a šéfová je mohla strhat. Záleželo jí na tom, aby dopadli dobře. Šlo jí tentokrát doslova o krk, se státními kontrolními orgány není žádný špás. A zákon padajícího h...(exkrementu) známe všichni dobře. Takže se předělávaly dokumenty, třídilo, se, leštilo. Všechny ženské ( kolegové tam byli jen dva, důchodce a externista) se mohly přetrhnout. „Všechny přesčasy vám zaplatím, holky, jen když nebude žádný malér.“ Slibovala šéfová. Jenže Magda nechtěla peníze navíc, chtěla být doma s rodinou. Děti odrůstaly a pobývaly doma míň a míň a ona si je chtěla užít. Taky zdraví se jí začínalo rozkládat. Zlobila ji záda,bezesné noci byly poslední dobou téměř pravidlem, hůř viděla, doby, kdy mohla zbaštit, na co měla právě chuť, byly taky dávno tytam a trápily ji ženské problémy. Věk si prostě vybíral svoji daň. I teď byla nucena navštívit svého doktora. Vyhrožoval jí operací, pokud trochu nezvolní. Ale zvolnit, když se čeká kontrola, to bylo teď u nich v práci tabu. Není divu, že se jí do práce chtělo míň a míň a každé všední ráno se musela z postele doslova nutit.
Magda neměla potíže s asertivitou, byla zvyklá jednat s klienty, ale na paní šéfovou a některé její kolegyně žádost o zmírnění nasazeného tempa jako by doléhala z jiné planety. Magda měla dvě možnosti. Buď požádat pana doktora o neschopenku, což nechtěla, nebo to prostě nějak vydržet. Zkoušela to druhé, jenže jí bylo hůř a hůř. Zdraví máme přece jen jedno a Magda dostala strach. Nebyla žádná padavka, vždycky hodně vydržela, ale ono to není jaksi pořád takové, jaké to bývalo.

Konečně se dočkala volné neděle! V sobotu ještě dodělávala nějaké resty do práce a zítra ji čeká volný den. Přispala si o dvě hodiny. Děti byly kdesi na víkendu s partou a manžel už byl taky pryč. Hráli s týmem z nedaleké obce přátelský mač. Znala to. Po utkání to půjdou ještě společně zapít a dřív, než pozdě odpoledne ho doma neuvidí. Magda se rozhlédla po domácnosti, nesoucí stopy jejího pracovního zatížení v posledních týdnech. Měla by tu trochu uklidit. A uvařit. Taky vyprat prádlo. A lednice je prázdná, mělo by se nakoupit. Postavila si na čaj a oloupala banán.
To všechno může počkat. Až se všichni doma sejdou, rozdělí si úkoly a za dvě hodiny tu bude uklizeno. I teplou večeři zvládnou. Magda dojedla banán, popadla hrnek s čajem a uvelebila se s ním zpátky do postele. Cestou vylovila ve špajzce balíček sušenek. Pak si otevřela knížku, celé dlouhé týdny zahálející na jejím psacím stole, sfoukla z ní prach a začetla se do ní. Z postele se vysoukala za hodinu a půl. Měla pocit školačky, příjemně lenošící a mlsající sladkosti. Slastně se protáhla, vstala a šla do koupelny. Po ranní očistě si pár minut protáhla tělo na koberci. Udělala hluboký předklon tak, aby se dlaněmi pohodlně opřela o zem. Kolena měla pokrčená. Nešlo o gymnastiku, potřebovala srovnat energii. Zůstala v téhle poloze asi minutu nebo dvě. Pak stále ještě s pokrčenými koleny začala kroužit pánví na každou stranu asi pětkrát. Vrátila se do ložnice, aby tam zavřela okno. Pak dostala nápad. Položila se na prázdnou manželskou postel na záda a pokrčila nohy. Vztyčila vzhůru pravou a celým chodidlem kopla vší silou do matrace. Současně vyslovila rázné: NE! Vyměnila pravou nohu za levou a zopakovala totéž včetně rezolutního ne. Samotnou ji překvapilo, co se s ní začalo dít: Kopala do postele jako smyslů zbavená a ječela: „NE! Ne a ne a ne! Nechci! Nééééé!“ Řádila takhle pár minut, až se zadýchala. Představovala si malou, asi čtyřletou holčičku, která musela na slovo poslouchat. Nikdo jí nevysvětlil, proč má dělat to, či ono. Prostě jí dali příkaz. A odmlouvat bylo nemožné, to by následoval výprask. V pravém stehně pocítila křeč. Namasírovala si postižené místo a zvedla se z postele, kvapně urovnala peřiny a polštáře a všimla si, že její únava zmizela. Cítila se svěže a plná energie. Najednou jako by se do jejího těla navalil osvěžující vánek. Vstala a dala se do těch drobných domácích činností, které ženská už ani nevnímá. Prožila klidnou neděli.
Druhý den další nával úmorné práce bez problémů odmítla.