Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O významu pořádku (nejen) pro člověka

27. 07. 2017 18:23:03
Má se dodržovat řád? A odkud pokud? Má to vůbec smysl? Nestane se při nedodržování řádu z člověka neřád? Malá úvaha nad morčecím kotcem.

Před nějakým časem jsme na několik dní odcestovali a po tu dobu nikdo nečistil morče, které jinak čistíme téměř denně (doufám, že to nečte nějaký hygienik). Po teplém prodlouženém víkendu si morčecí podestýlka začala žít vlastním životem. A rozhodně se na tom dětem nedalo demonstrovat, že příroda je krásná, půvabná a voňavá. Dokonce se ani likvidace toho neřádstva nedala svěřit dětem, pokud jim člověk nechtěl způsobit zdravotní problémy. Už toto je, myslím, dostatečný výklad toho, že řád se obecně dodržovat má. Jsou určité mantinely, v nichž si lze udržovat malý přehledný nepořádek. Má to dokonce i jistý půvab. Potíž je v tom, že onen malý, přehledný nepořádek se musí umět udržet uvnitř oněch mantinelů. Kdo to neudrží, z toho se stane prostě neřád a nikdo na světě mu už nepomůže, leda by se rozhodl si pomoci sám. Ale zpět k morčecímu kotci.


Ono se totiž jakž takž uklízí v materiálním světě. Ale uvnitř nás, v naší duši, často zůstává takhle zaneřáděný morčecí kotec nejen po celý prodloužený víkend, ale často i celé roky. Lezou tam červíci našich strachů, obav, fobií, nenávistí, nevraživostí, naštvaností, rezignací a podobného svinstva, které si tam žije svým vlastním životem. Narůstají, množí se a prožívají si tam celé telenovely o stoosmdesáti dílech. A pokud se tváříme, že tam nejsou, a přikrýváme je pouze čistým stelivem, aby to navenek vypadalo. Ale ono to jako na potvoru začne to nejdřív smrdět v tu dobu, která je pro nás nejméně vhodná. A jak už to tak bývá, cítí ten smrad nejdřív úplně všichni v našem okolí a teprve potom my sami. Ti odvážnější nás o tom taktně poinformují, ale my se tváříme, že epicentrum puchu se nachází kdekoli jinde, jen ne v naší duši. Pak už to nevoní ani nám, z červíků se mezitím stali červi velikosti Olgoje Chorchoje a nacpat pod stelivo je už nelze. Nic naplat, je potřeba vykydat ten Augiášův chlív. Zgruntu čili důkladně. Dá to zabrat, ale následně se nám velmi uleví. Kyslík je kyslík, dýchat čerstvý vzduch se zkrátka vyplatí. A že k nám z čistého vzduchu připutuje víc energie, životní síly, o tom, myslím, také netřeba polemizovat. Čistícím prostředkem takové hygieny bývá otevření třinácté komnaty, přiznání si, že vůbec tento problém mám. Potom o něm mohu i komunikovat s někým, komu důvěřuji, kdo se mnou bude soucítit nebo mne aspoň vyslechne. Po těchto dvou etapách jsem kompetentní s řešením podobného problému pomoci někomu dalšímu. On se zpravidla někdo velmi rychle najde, pokud je k tomu situace zralá.


Jak se takovému řádu naučí děti? Je jedno, zda tomu materiálnímu, či tomu v duši. Oba jsou stejně důležité. Jeden je totiž odrazem toho druhého. Těžko bude vyváženě udržovat vše v mantinelech únosnosti ten, který má v duši binec, až běda. A přehnaně pořádkumilovní, takoví ti pedanti? Snaží se přikrýt čistým stelivem ten binec v kotci svojí zaneřáděné dušičky. Děti se to učí nápodobou nás, svých nejbližších, svých identifikačních vzorů. Nejdřív musíme robátku ukázat, jak se takový kotec zgruntu vykydá. Párkrát mu svěříme při pomoci nějaký ten drobný úkol, potom i větší úkol a nakonec si drobeček poradí sám. A to platí jak pro materiální svět, tak i pro binec v naší duši.
Žitím binec prostě samovolně vzniká, s tím nelze celkem nic dělat. To platí pro materiální oblast stejně jako pro oblasti duševní i duchovní. Důležitá je pravidelná údržba a jednou za čas důkladně vygruntovat, nejen přikrýt čistým stelivem. Ne každý uklízí rád. Někdo se do toho musí nutit. Je to otázka vůle, sebekázně, odpovědnosti za vzduch, který dýcháme nejen my, ale i naši nejbližší.
Voňavé letní dny! A moc si to nepohnojte!

Autor: Martina Studzinská | čtvrtek 27.7.2017 18:23 | karma článku: 6.22 | přečteno: 192x

Další články blogera

Martina Studzinská

Příběh jedné imigrantky

Kdo z nás by nechtěl být užitečný, pomáhat těm, které má rád? Nebo prostě pomáhat jen tím, že existuje?

12.10.2017 v 15:51 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 1021 | Diskuse

Martina Studzinská

Paměť těla

Naše tělo má svoji paměť. Octneme-li se v pozici, ve které jsme utrpěli zranění nebo ponížení, vynoří se dávná vzpomínka znovu. To platí i pro sex.

6.10.2017 v 18:30 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 671 | Diskuse

Martina Studzinská

Chvilka slávy

Malá úvaha mezi polévkou a hlavním chodem. O tom, že tím, jak jednáme právě teď, často předurčujeme mnohé budoucí trapasy.

3.10.2017 v 15:39 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 215 | Diskuse

Martina Studzinská

Třída all inclusiv

...aneb malé "třídní foto", tedy popis toho, co musí český učitel v průměrné třídě zvládnout za dopoledne. Připočtěme k tomu dvě až tři hodiny odpoledne u počítače nad administrativní prací a pár hodin týdně na schůzích.

24.9.2017 v 17:23 | Karma článku: 39.13 | Přečteno: 4479 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Klára Dvořáková

Venkovský striptýz - košilatá povídka

Jen mužská část vesnice zná tajemství bílé vany na zahradě hájovny. Dneska zasvětí Petra - přivandrovalce a městskýho hejska - do toho, co je to opravdová kultůůůra... Ale musí být potichu a nikomu nic nevykecat!

20.10.2017 v 8:33 | Karma článku: 3.55 | Přečteno: 114 | Diskuse

Pavla Kolářová

Moje tvář ztratila hlas

Takhle po ránu cosi říkám a uprostřed věty se najednou ozve bezmocné sípání a pak už jen jakési neartikulované zvuky. No bezva, sice je to pořád lepší než ztratit tvář, jenže v mojí profesi úči je to přeci jen tak trochu průšvih...

20.10.2017 v 7:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Marek Renda

Programy 12 stran z hlediska ochrany před Sorosem, EU a islámem, aneb kdo podpoří Orbána

Viktor Orbán vyhlásil obranou válku maďarského národa proti zločinné koalici Sorose, EU a islámu a vyzval ostatní evropské národy, ať se připojí. Pokud to chceme udělat, musíme volit vhodné strany.

20.10.2017 v 7:44 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 209 |

Helena Vlachová

Okénko do života dnešní mládeže

Tohle je docela smutný příběh o tom, jak se někteří dnešní náctiletí baví. Obraz toho, že jim násilí a šikana lahodí, stejně tak i vulgární mluva

20.10.2017 v 6:56 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 244 | Diskuse

Václav Toman

Tolerance nejistoty jako schopnost 21. století

Doba čtení: 3 minut Naše schopnost tolerovat nejistotu se snižuje. Potřebujeme vědět, jaké to je, všechno googlíme. Proč bychom si naopak měli tuto schopnost kultivovat?

20.10.2017 v 6:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse
Počet článků 131 Celková karma 19.18 Průměrná čtenost 594

Jsem sběratelka zajímavých moudrých a poučných příběhů. Potkávám je při svojí práci s lidmi. Některé jen proplují kolem a jiné mi nedají pokoj, dokud je prostě " nenadatlím".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.