Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plní trestání vždycky svůj účel?

26. 06. 2017 17:31:12
Kdo zodpovědně vychovává děti, ví, že nějaké hranice opravdu potřebují. Jak jim je ale vymezit a neubližovat jim zbytečně?

Judita s Jarmilou seděly na zahradě se džbánem domácí malinovky a debatovaly o životě. Jarmila přitom malovala zátiší s kyticí růží, které dnes večer hodlala pověsit na trám na verandě a usušit. Uchová tak jejich krásu hned dvakrát.
Judita se vrátila z anglického tábora, kde učila dítka svojí mateřštině. Povídali si tam s dětmi o všem možném, o tom, jak doma děti žijí, o školních povinnostech, o rodinném soužití. Z čeho ale byla Judita hodně překvapená, byl fakt, jak jsou děti doma hodně a podle jejího názoru nesmyslně trestány. Slyšela hrůzostrašné historky o tom, jak si trestaný človíček musí sám přinést vařečku, pak je mu řečeno, že tahle je moc malá, že si má donést větší, že musí trestajícímu rodiči poděkovat za výprask a jiná a jiná ponížení. Podle jejího mínění právě tady vzniká živná půda pro nejrůznější sexuální zvláštnosti typu sadismu nebo naopak masochismu.


Ona měla v zámoří docela jinou výchovu. Míň se tam trestalo a lidi si tak nějak víc vzájemně naslouchali a snažili se své přečiny pochopit a odpustit. Děti jsou pak sebevědomější, ale taky obtížněji zvladatelné. Ptala se tedy Jarmily, jestli je to v našich, českých podmínkách s těmi tresty opravdu takové, jak slyšela.


Jarmila se zamyslela a odpověděla, že toho o trestech v jiných rodinách vlastně ani moc neví, ale může zavzpomínat na svoje vlastní dětství a na dětství jejích vlastních dětí a Judita si z toho může udělat obrázek o výchově českých ratolestí v rodinách před nějakým časem.


V její paměti se vynořila vzpomínka na asi čtyřletou holčičku, která trávila jedno odpoledne u tety s malou sestřenicí, ještě miminkem. Teta míchá miminku krupicovou kaši a čtyřletá Jarmilka zatím ujídá ze sáčku kokosovou moučku. Najednou zvoní telefon. Teta pospíchá vzít tenkrát ještě klasické sluchátko a nakáže malé dívence, aby kaši na plotně míchala. Dítě poslušně vrtí v kastrůlku vařečkou a najednou se zrodí v malé hlavičce úžasný nápad: Chudák miminko, každý den má k večeři stejnou kaši! Vylepším mu ji tím dobroučkým kokosem, který mi hodná teta dala! Od nápadu k jeho realizaci nebývá u malých dětí nikdy daleko. Hrst kokosové moučky se octla v kašičce, zamíchána do ztracena. Tak. Miminku bude dneska chutnat. Jaké bylo dívenčino překvapení, když ji nazlobená teta zavřela potmě do předsíně, aby tam o svém přečinu přemýšlela. To taky malá provinilkyně svědomitě dělala, nepřišla však ani při úporné snaze dalších dvacet let na to, co hrozného to tenkrát vlastně provedla.
Jindy si zase úporně prohlížela dno sklenice se šťávou, na němž byl nalepen drobeček. Šťáva se vylila v kuchyni na linoleum a maminka, zachvácena spravedlivým hněvem, se za ní rozeběhla s napřaženou vařečkou. Holčička se při pokusu o útěk smekla na polité podlaze a o dřevěný práh si rozbila hlavu. Maminka ji starostlivě uložila do postele a stírala jí krev ronící se z roztrženého obočí. Pomyšlení na zasloužený výprask bylo totam. V holčičce tím vzniklo přesvědčení, že úrazy jsou trestem za něco, co jsme provedli a úrazem se ono provinění odčiní. Přitom by v obou případech stačilo si celou věc společně vysvětlit, aby dítko pochopilo, co tam nebylo úplně správně.


Svoje děti fyzicky trestat nechtěla, neshodla se v tom však s jejich otcem, který výprask považoval za jediný osvědčený výchovný prostředek. Představa jak ohromný dospělý mužský buší jakýmkoli předmětem do drobečka sahajícího mu sotva po pás, dováděla Jarmilu k hysterii. Není divu, že docházelo k častým hádkám, nezřídka před trestanými dětmi. Následkem toho byla i ona v nepohodě a často se na děti utrhovala i v situacích, které se daly vyřešit efektivněji domluvou, vysvětlením, důsledností.


"Víš, Judito, ono je to asi i zaviněno nespokojeností rodičů. Se vztahy, se životem, se sebou samými. Oni se ve svých dětech vidí jako v zrcadle. Netrestají pak svoje děti, ale vlastně sami sebe. Trestáním takového drobečka se jim na kratičký okamžik uleví. Když jim pak děcka vyrostou, je jim to líto a nejraději by to pak všechno vzali zpátky. Jenže už to nejde. Někdo se pak dětem omlouvá, jiný si svoji vinu nese v tichosti v sobě a užírá se tím. Kdyby prostě jen důsledně, trpělivě a v klidu trvali na splnění svého požadavku, cítily by se obě zúčastněné strany líp. Zkrátka klidní rodiče vychovávají klidné děti a z nich potom vyrostou noví klidní rodiče. Někdo s tím jednou zkrátka začít musí. "


Judita mlčela a usilovně přemýšlela. O vině a trestu by se toho dalo napsat! I Ani výchova bez hranic ale není to pravé. Jak ale dosáhnout rovnováhy mezi přílišnou přísností, důsledností a volnou výchovou bez jakýchkoli omezení? Není to lehké, ale zvládnout se to dá. Stačí mít svoje ratolesti rád a být k nim přiměřeně empatický. A taky se nenechat jimi manipulovat.

Autor: Martina Studzinská | pondělí 26.6.2017 17:31 | karma článku: 7.03 | přečteno: 298x

Další články blogera

Martina Studzinská

Jak se (nejen nám) posunul obzor

Před třiceti lety byly české a slovenské kempy plné turistů z tehdejší NDR. Jezdili k nám rádi. Byli jsme totiž téměř jedinou zemí, kam bez problémů mohli. Pak se (nejen jim) otevřel svět.

16.11.2017 v 18:21 | Karma článku: 13.88 | Přečteno: 416 | Diskuse

Martina Studzinská

Kovářova kobyla

To, že je někdo profík v nějaké oblasti, ještě neznamená, že doma to má vždycky zmáknuté. Aspoň dotyčný profík ví, jak je těm, kteří za ním přišli. A dokáže jim poradit. Leckdy dost zasvěceně.

10.11.2017 v 16:56 | Karma článku: 11.11 | Přečteno: 367 | Diskuse

Martina Studzinská

Reportáž z Větrné Hůrky

Jména všech míst i aktérů jsou změněna. Počasí je však skutečné, stejně jako jeho důsledky. Skutečný je taky fakt, že fyzicky jsme dosti zhýčkaní. A to přímo neskutečně.

31.10.2017 v 17:05 | Karma článku: 7.01 | Přečteno: 277 | Diskuse

Martina Studzinská

Příběh jedné imigrantky

Kdo z nás by nechtěl být užitečný, pomáhat těm, které má rád? Nebo prostě pomáhat jen tím, že existuje?

12.10.2017 v 15:51 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 1072 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 21.16 | Přečteno: 464 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 405 | Diskuse

Jana Slaninová

Podlé stvoření

"Tohle je ta tvoje dcera?" zeptala se manžela a ukazovala na obrazovku, kde svítil FB profil. "Jo, to je moje dcera."

20.11.2017 v 15:36 | Karma článku: 14.31 | Přečteno: 365 | Diskuse

Lenka Pokorná

Separatismus

Hranice států v Evropě se různě mění a posouvají od počátku věků. Silnější státy, nebo ty, co si to o sobě aspoň myslely,

20.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 167 | Diskuse
Počet článků 134 Celková karma 15.21 Průměrná čtenost 590

Jsem sběratelka zajímavých moudrých a poučných příběhů. Potkávám je při svojí práci s lidmi. Některé jen proplují kolem a jiné mi nedají pokoj, dokud je prostě " nenadatlím".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.