Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cholesteroláci aneb poslouchejme svoje tělo

19. 06. 2017 17:09:16
...čili poměrně hodně nevážné rozjímání o možných psychických předpokladech pro nadbytek "zlého" cholesterolu v krvi. Berte prosím s notnou rezervou a hlavně se u čtení nezlobte. Škodí to totiž zdraví.

Kromě obyčejných lidí žijí mezi obyčejnými smrtelníky ještě poněkud odlišní tvorové - cholesteroláci. Na první pohled vypadají podobně jako ostatní, ale v něčem se přece jenom od těch druhých, nestálých a nevypočitatelných, liší. Kromě projevu se liší chemickým složením. V žilách jim totiž koluje cholesterol se zanedbatelnou příměsí krve. Jejich ošetřující lékaři mají proti tomu sice výhrady, ale v podstatě je tento živočišný druh živí, takže doktoři reptají jen tak naoko a vcelku ochotně jim předepisují tabletky a domlouvají jim. Cholesteroláci se pokaždé tváří kajícně, zajdou do lékárny pro příslušné medikamenty, které v lepším případě i ochotně užívají, ale na svůj cholesterol si nenechají nikým sáhnout. Za celý život si ho nashromáždili ve svém krevním řečišti úctyhodné množství a teď by s tím měli něco dělat? Ani nápad!


To hlavní, čím se naši milí cholesteroláci liší od ostatních lidí, je totiž myšlení. Ne, že by snad nemysleli vůbec, ale myslí tak nějak- jinak. Jejich největší noční můrou je změna. Změna myšlení, změna způsobu života, změna stravování a jiné změny. Jakákoli změna v jejich okolí jim způsobí buď úzkost, nevoli nebo dokonce i stav bezmocného vzteku. Jedli si své ovárky, párečky, škvarky, vepřovou a celý život jim to nevadilo a najednou by to měl být problém? Že jsou starší, tolik se fyzicky nenamáhají a méně se hýbou? Co na tom? Přece nebudou měnit své zvyky! Že jim už děti odešly z domu a není už potřeba vyvářet podle osvědčených receptů paní Sandtnerové denně? Celý život si dávali do nosu a nehodlají to prostě z ničeho nic měnit. Že jejich roztomilému cvalíkovi už bylo třicet a není třeba ho krmit, aby se zdárně vyvíjel? A pro koho by tak výživně vyvářeli, když oni přece mají dietu. Že už není potřeba opečovávat dospělé děti a můžou se věnovat sami sobě? To je právě věc, které se tak děsí. A nemusí mít ani ty dospělé děti, můžou být i docela mladí.
Důležitým znakem je, že se neradi mění a neradi mění cokoli na svém zaběhaném životním stylu. Je jim jedno, že už se přežil. Proto je máme rádi a jsou pro nás neotřesitelnou jistotou. Pokud někteří zvláště ortodoxní zahlédnou někoho, kdo žije v rozporu s jejich zaběhanými zvyklostmi, začnou se do něj strefovat a utahovat si z něj. Nemyslí to zle, jen neradi vidí, když někomu funguje životní styl, o kterém tak nějak matně tuší, že by jej měli vést i oni a že by to eventuelně i šlo a možná by se jim to časem i zalíbilo, ale chtělo by to jen trochu ochoty na sobě zapracovat. A pokud už někdo v jejich blízkosti na sobě zapracoval a žije se mu zdravotně líp,vehementně tvrdí, že je to náhoda.


Zlehčují rady doktorů, protože pohodlnější je tvrdit, že doktoři jsou neschopní a nepoznají tu správnou pilulku, která by přece musela už dávno zabrat. Jsou v podstatě velice dobromyslní, společenští, pohostinní a vstřícní. Jenom si ubližují a ubližují si dobrovolně a rádi. Mají z toho přímo požitek, protože se rádi prohlašují za požitkáře. Se svým fyzickým tělem se jaksi nesžili a tak neslyší jeho marné volání o pomoc. Postavili kolem své fyzické schránky čínskou zeď z cholesterolu a to je zatraceně tvrdá skořápka.


Znáte nějakého cholesteroláka ve svém okolí? Nebo jste ho dokonce kousek objevili v sobě a neurazil vás tenhle článek? Pak jste báječní! Protože téměř každý z nás byl po určitý úsek svého života cholesterolákem, ale pak zjistil, že ve zdravém těle se žije fajn a začal se o něj starat a poslouchat ho, co chce a co mu dělá skutečně dobře. A to se s přebujelostí cholesterolu neslučuje. A pokud vás tenhle článek nadzvedl ze židle, berte ho, prosím, jako přátelské pošťuchování bývalé cholesterolačky, která se momentálně cítí o moc líp, a tak s ní šijí všichni čerti:-)

Autor: Martina Studzinská | pondělí 19.6.2017 17:09 | karma článku: 14.25 | přečteno: 750x

Další články blogera

Martina Studzinská

Příběh jedné imigrantky

Kdo z nás by nechtěl být užitečný, pomáhat těm, které má rád? Nebo prostě pomáhat jen tím, že existuje?

12.10.2017 v 15:51 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 1021 | Diskuse

Martina Studzinská

Paměť těla

Naše tělo má svoji paměť. Octneme-li se v pozici, ve které jsme utrpěli zranění nebo ponížení, vynoří se dávná vzpomínka znovu. To platí i pro sex.

6.10.2017 v 18:30 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 671 | Diskuse

Martina Studzinská

Chvilka slávy

Malá úvaha mezi polévkou a hlavním chodem. O tom, že tím, jak jednáme právě teď, často předurčujeme mnohé budoucí trapasy.

3.10.2017 v 15:39 | Karma článku: 10.28 | Přečteno: 215 | Diskuse

Martina Studzinská

Třída all inclusiv

...aneb malé "třídní foto", tedy popis toho, co musí český učitel v průměrné třídě zvládnout za dopoledne. Připočtěme k tomu dvě až tři hodiny odpoledne u počítače nad administrativní prací a pár hodin týdně na schůzích.

24.9.2017 v 17:23 | Karma článku: 39.13 | Přečteno: 4479 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Klára Dvořáková

Venkovský striptýz - košilatá povídka

Jen mužská část vesnice zná tajemství bílé vany na zahradě hájovny. Dneska zasvětí Petra - přivandrovalce a městskýho hejska - do toho, co je to opravdová kultůůůra... Ale musí být potichu a nikomu nic nevykecat!

20.10.2017 v 8:33 | Karma článku: 3.55 | Přečteno: 114 | Diskuse

Pavla Kolářová

Moje tvář ztratila hlas

Takhle po ránu cosi říkám a uprostřed věty se najednou ozve bezmocné sípání a pak už jen jakési neartikulované zvuky. No bezva, sice je to pořád lepší než ztratit tvář, jenže v mojí profesi úči je to přeci jen tak trochu průšvih...

20.10.2017 v 7:57 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 65 | Diskuse

Marek Renda

Programy 12 stran z hlediska ochrany před Sorosem, EU a islámem, aneb kdo podpoří Orbána

Viktor Orbán vyhlásil obranou válku maďarského národa proti zločinné koalici Sorose, EU a islámu a vyzval ostatní evropské národy, ať se připojí. Pokud to chceme udělat, musíme volit vhodné strany.

20.10.2017 v 7:44 | Karma článku: 10.82 | Přečteno: 209 |

Helena Vlachová

Okénko do života dnešní mládeže

Tohle je docela smutný příběh o tom, jak se někteří dnešní náctiletí baví. Obraz toho, že jim násilí a šikana lahodí, stejně tak i vulgární mluva

20.10.2017 v 6:56 | Karma článku: 13.62 | Přečteno: 244 | Diskuse

Václav Toman

Tolerance nejistoty jako schopnost 21. století

Doba čtení: 3 minut Naše schopnost tolerovat nejistotu se snižuje. Potřebujeme vědět, jaké to je, všechno googlíme. Proč bychom si naopak měli tuto schopnost kultivovat?

20.10.2017 v 6:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse
Počet článků 131 Celková karma 19.18 Průměrná čtenost 594

Jsem sběratelka zajímavých moudrých a poučných příběhů. Potkávám je při svojí práci s lidmi. Některé jen proplují kolem a jiné mi nedají pokoj, dokud je prostě " nenadatlím".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.