Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z Čech až na konec světa

13. 06. 2017 16:02:09
Máte doma puberťáka, pardon, teenagera ? Prý k jeho úspěšné výchově stačí tři věci: Dát mu najíst, dát mu přiměřenou míru samostatnosti a občas do něj dloubnout, jestli TO ještě žije. Vypadá to jednoduše? Někdy je to ale těžké.

„Ahoj, ty vypadáš hrozně unaveně, máš strašné kruhy pod očima. Stalo se u vás něco?“ Konstatovala starostlivě kamarádka.
„Celkem nic, jen jsem předevčírem toho nejmladšího vypravila se školou do Anglie. Myslela jsem, aby se naučil mluvit. Všechno jsem zařídila, vyměnila libry, hrábla do rodinných úspor, sbalila ho, nasmažila řízky na cestu a ten den ráno, když měl odjíždět, jsem si pustila rádio, abych věděla, jak se má teple obléct na cestu. A najednou zpráva, že v Londýně byl zase nějaký teroristický útok. Nějaký šílenec tam najížděl s dodávkou do lidí a pak do nich ještě střílel a bodal nožem. A oni měli jet mimo jiné i do Londýna na celodenní výlet. Učitelé nám, rodičům, sice slíbili, že je vezmou raději na výlet do nějakého menšího města, ale to víš moc klidu jsme si za ty dva dny neužila. Slíbil mi, že každý večer napíše, ale znáš to. Nemá na to čas.“
„To bude dobrý. Oni si to tam pohlídají, aby se to tak honem neopakovalo. Vrátí se ti celý, uvidíš.“ Chlácholila ji kamarádka, co jí síly stačily.
„Jen co autobus nastartoval motor a já jsem tomu mému cestovateli zamávala a vracela se ustaraná k autu, potkala jsem na ulici kolegyni z práce a co prý tam dělám v neděli tak brzy po ránu. Když jsem jí řekla, že mi kluk právě odjel do Anglie, začala jestli se prý o něj nebojím, jestli vím o tom, co se tam právě stalo a tak dále a tak dále, jako bych ho poslala rovnou na popravu. Lidi se na té ulici po mně otáčeli, takže jsem si připadala , jako bych se toho kluka chtěla rafinovaně zbavit.“
„Můj kluk tam je už půl roku a zvykla jsem si. Jednou týdně si zavoláme, abych byla informovaná, co s ním je.“ Uklidňovala dál kamarádka.

Za týden se potkaly obě zas.
„Tak co ten tvůj mladý cestovatel?“ Ptala se kamarádka se zájmem.
„Vrátil se v pořádku a je nadšený. Přijeli zase v neděli. Ten můj si musel vzít víkendovou směnu a já jsem byla taky v práci, abychom dorovnali ten schodek v rozpočtu, co nám tam to jeho cestování způsobilo. Abychom mohli ještě odjet na nějakou dovolenou všichni společně. Vyzvedával ho děda.“
„No vidíš, to bylo strachu.“ Usmívala se kamarádka.

O týden později: „Vypadáš nějak naštvaně, stalo se ti něco?“ Ptala se kamarádka se zájmem. „Ani se neptej, prosím tě!“ Vybuchla rozčileně. „ Cestovatel! Příště ho zase někam pošlu! Měl po tom týdnu v Anglii předem hlášené tři písemky. A myslíš si, že se na ně učil? Vykašlal se na to a pohnojil, co se dalo. S těmihle výsledky budeme rádi, když s odřenýma ušima proleze. My se doma staráme a honíme, aby měl vzdělání, aby uměl cizí řeči a on se nenamáhá naučit pár vzorečků! Co z něj jednou bude?“
„Víš co? Uklidni se a pojď na kafe. Ten můj inteligent taky odmaturoval až napodruhé a teď je inženýr. Pár let po maturitě pracoval a zjistil, že se mu vzdělání v práci hodí. Dostal rozum a vystudoval. A co jsem se s ním natrápila.“
To už obě sbíraly pěnu z café latté. Uklidnila se a pomalu upíjela béžový mok.
„A víš co? Vlastně je to fakt. Před čtrnácti dny jsem se bála o jeho život a teď tu řeším nějaké písemky. Dokud je živej, má naději že jednou zmoudří.“

Autor: Martina Studzinská | úterý 13.6.2017 16:02 | karma článku: 12.95 | přečteno: 281x

Další články blogera

Martina Studzinská

Jak se (nejen nám) posunul obzor

Před třiceti lety byly české a slovenské kempy plné turistů z tehdejší NDR. Jezdili k nám rádi. Byli jsme totiž téměř jedinou zemí, kam bez problémů mohli. Pak se (nejen jim) otevřel svět.

16.11.2017 v 18:21 | Karma článku: 13.88 | Přečteno: 416 | Diskuse

Martina Studzinská

Kovářova kobyla

To, že je někdo profík v nějaké oblasti, ještě neznamená, že doma to má vždycky zmáknuté. Aspoň dotyčný profík ví, jak je těm, kteří za ním přišli. A dokáže jim poradit. Leckdy dost zasvěceně.

10.11.2017 v 16:56 | Karma článku: 11.11 | Přečteno: 367 | Diskuse

Martina Studzinská

Reportáž z Větrné Hůrky

Jména všech míst i aktérů jsou změněna. Počasí je však skutečné, stejně jako jeho důsledky. Skutečný je taky fakt, že fyzicky jsme dosti zhýčkaní. A to přímo neskutečně.

31.10.2017 v 17:05 | Karma článku: 7.01 | Přečteno: 277 | Diskuse

Martina Studzinská

Příběh jedné imigrantky

Kdo z nás by nechtěl být užitečný, pomáhat těm, které má rád? Nebo prostě pomáhat jen tím, že existuje?

12.10.2017 v 15:51 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 1072 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 21.16 | Přečteno: 464 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 405 | Diskuse

Jana Slaninová

Podlé stvoření

"Tohle je ta tvoje dcera?" zeptala se manžela a ukazovala na obrazovku, kde svítil FB profil. "Jo, to je moje dcera."

20.11.2017 v 15:36 | Karma článku: 14.31 | Přečteno: 365 | Diskuse

Lenka Pokorná

Separatismus

Hranice států v Evropě se různě mění a posouvají od počátku věků. Silnější státy, nebo ty, co si to o sobě aspoň myslely,

20.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 167 | Diskuse
Počet článků 134 Celková karma 15.21 Průměrná čtenost 590

Jsem sběratelka zajímavých moudrých a poučných příběhů. Potkávám je při svojí práci s lidmi. Některé jen proplují kolem a jiné mi nedají pokoj, dokud je prostě " nenadatlím".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.