Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lektvar na sebevědomí a jak to funguje

18. 05. 2017 15:58:25
V minulém článku, pohádce o princezně a princi, jsem psala o tom, že mladé královně pomohl při partnerské krizi lektvar na zvýšení sebevědomí. Z čeho že se ten divotvorný nápoj skládá?

Dívala jsem se klíčovou dírkou, když stará čarodějnice onen nápoj vařila a věřte nebo ne, dala tam:

Půl kila mateřské a půl kila otcovské lásky, zcela bezpodmínečné
Po půl kile důvěry obou shora uvedených
Deset až dvacet deka psychické odolnosti, tedy schopnosti snášet zátěžové situace
Patnáct deka samostatnosti v konání, rozhodování a jednání
Nějaké ty schopnosti a dovednosti

To vše vlož do měděného kotlíku, za stálého míchání mírně zahřívej, až to zhoustne a začne bublat prvními samostatně dosaženými úspěchy. Příliš nafouklé bubliny, pokud by se náhodou začaly tvořit, prasknou samy od sebe.
Jak již bylo předtím uvedeno, užívej dva šálky po ránu nalačno, aby to rychleji účinkovalo.

Jak že to po jeho užití vypadá v praxi?

Mladá královna chtěla být moderní a problémy království jí nebyly lhostejné, proto se začala zajímat o ekologii, třídit odpad a tak. Kdesi se dočetla, že se spotřebuje ohromné množství hliníku jako obaly nápojů, čokolád a jiných potravin. Výroba hliníkových fólií je energeticky náročná a zatěžuje životní prostředí a navíc naleziště hliníkové rudy se nacházela pod pralesem, který sloužil jako jakési zelené plíce jejího království. Nařídila tedy svým poddaným, aby hliníkové obaly třídili. Poddaní poslechli a snášeli vytříděný hliník na nádvoří královského paláce. Jenže ouha! Žádná sběrna druhotných surovin nechtěla tenkostěnný hliník přijmout. Hliník se vršil a vršil, mladá královna ho odmítala nechat vyvézt na skládku po tom, co o jeho těžbě ohrožující prales a náročné výrobě četla.
Ve vedlejším království žila jiná královna, která si s problémem věděla rady a na jednom plese se obě panovnice dohodly, že příští týden si pro hliníkový odpad přijede. Kolik že ho asi je? Osm set pytlů? Cha, to je maličkost! Hliník ale musí být dobře vytříděný, zvážený a zavázaný v pytlích.
Poddaní tedy zanechali práce na polích a jali se třídit, zavazovat čili pytlovat a vážit. Po skončení celé bohulibé akce byl zavázaných, sešlapaných a vytříděných pytlů rovný tisíc. To tedy mladá královna věru nečekala!
Jak se obě panovnice dohodly, tak se také stalo. Počátkem příštího týdne se na nádvoří královského paláce vynořily vozy s kapacitou pro osm set pytlů. Výsledný počet pytlů je sice poněkud zaskočil, avšak nikterak nerozhodil. Poddaní nakládali a překládali, až celou tisícovku pytlů naložili na vozy s kapacitou osmi set takových pytlů.
„Uvezete to?“ Strachovala se mladá ekologicky uvažující panovnice.
„Žádný strach, my si věříme!“ Ujišťovala ji její sebevědomější kolegyně.
„Kdyby se cokoliv na cestě přihodilo, pošlete posly, okamžitě k vám vyšlu další vozy.“ Strachovala se mladá méně sebejistá královna.
Poselstvo vyrazilo. Ještě než projeli hradní branou, dva koně pošli přílišnou námahou a na padacím mostě upadlo jednomu z povozů kolo. Přivolaný kolář závadu narychlo odstranil, pacholci přivedli nové a silné koně a jelo se dál. Cestou sebejistější vladařka zvládla pečovat o nejmladšího potomka včetně kojení a přebalování, staršího naučila obstojně anglicky a nejstaršího jezdit na koni a střílet z luku. Sama během cesty rozřešila několik sporů znesvářených dvorních dam a podepsala šest glejtů zásadního významu.
Za tři dny dorazil k uvědomělé a třídící panovnici posel se zprávou, v níž stálo, že tři pytle na hranicích království z vozů spadly, takže se pro ně forman musel vrátit, ale náklad dojel, fabrika na zpracování vytříděných hliníkových obalů se rozjela na plné obrátky a mladá panovnice dostala za svědomité třídění vzácný hliníkový pás nesmírné ceny a čestné uznání na pergamenu s historickou pečetí.

Co z toho plyne za poučení? Užívejme lektvar a věřme si. Vzniklé nafouklé bubliny prasknou samy. A pokud se nám nedostává ingrediencí pocházejících od našich rodičů? Máme to sice těžší, ale dá se improvizovat. A té samostatnosti tam pak můžeme vrazit o něco víc.

Autor: Martina Studzinská | čtvrtek 18.5.2017 15:58 | karma článku: 8.75 | přečteno: 185x

Další články blogera

Martina Studzinská

Jak se (nejen nám) posunul obzor

Před třiceti lety byly české a slovenské kempy plné turistů z tehdejší NDR. Jezdili k nám rádi. Byli jsme totiž téměř jedinou zemí, kam bez problémů mohli. Pak se (nejen jim) otevřel svět.

16.11.2017 v 18:21 | Karma článku: 13.88 | Přečteno: 416 | Diskuse

Martina Studzinská

Kovářova kobyla

To, že je někdo profík v nějaké oblasti, ještě neznamená, že doma to má vždycky zmáknuté. Aspoň dotyčný profík ví, jak je těm, kteří za ním přišli. A dokáže jim poradit. Leckdy dost zasvěceně.

10.11.2017 v 16:56 | Karma článku: 11.11 | Přečteno: 367 | Diskuse

Martina Studzinská

Reportáž z Větrné Hůrky

Jména všech míst i aktérů jsou změněna. Počasí je však skutečné, stejně jako jeho důsledky. Skutečný je taky fakt, že fyzicky jsme dosti zhýčkaní. A to přímo neskutečně.

31.10.2017 v 17:05 | Karma článku: 7.01 | Přečteno: 277 | Diskuse

Martina Studzinská

Příběh jedné imigrantky

Kdo z nás by nechtěl být užitečný, pomáhat těm, které má rád? Nebo prostě pomáhat jen tím, že existuje?

12.10.2017 v 15:51 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 1072 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Partajní hrátky

Jistě řada z vás zná britský sitcom Jistě, pane ministře i pokračování Jistě, pane premiére. Je neuvěřitelně nadčasový. I vzhledem k tomu, co nám předvádějí poslanci při svém prvním zasedání.

20.11.2017 v 18:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Pavel Nitka

Všichni chtějí dobro, jen si ho každý představuje jinak

Přiznávám, jsem občas masochista. Občas si prostě vědomě způsobuji utrpení a nevadí mi to. Dokonce si to i užívám. Třeba zrovna dnes. Dobrovolně sleduji ustavující schůzi PS PČR...

20.11.2017 v 16:11 | Karma článku: 21.73 | Přečteno: 500 | Diskuse

Michal Dokoupil

Já, versus šílený čínský otec

Rodinné vztahy a jejich pravidla jsou v Číně, jak je asi většině známo, poněkud komplikovanější než v Evropě. Já se o tom mohl přesvědčit na vlastní kůži.

20.11.2017 v 16:00 | Karma článku: 16.22 | Přečteno: 437 | Diskuse

Jana Slaninová

Podlé stvoření

"Tohle je ta tvoje dcera?" zeptala se manžela a ukazovala na obrazovku, kde svítil FB profil. "Jo, to je moje dcera."

20.11.2017 v 15:36 | Karma článku: 14.31 | Přečteno: 381 | Diskuse

Lenka Pokorná

Separatismus

Hranice států v Evropě se různě mění a posouvají od počátku věků. Silnější státy, nebo ty, co si to o sobě aspoň myslely,

20.11.2017 v 15:15 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 170 | Diskuse
Počet článků 134 Celková karma 15.21 Průměrná čtenost 590

Jsem sběratelka zajímavých moudrých a poučných příběhů. Potkávám je při svojí práci s lidmi. Některé jen proplují kolem a jiné mi nedají pokoj, dokud je prostě " nenadatlím".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.