Podepsala bych zejména poslední větu blogu.

U domácího vzdělávání bych se horší socializace až tolik nebála, to se nechá kompenzovat ve sportovních oddílech, v uměleckých školách či kroužcích, a ani doma vzdělávané děti nežijí ve vzduchoprázdnu, mají kamarády v místě bydliště i širší rodině. Domnívám se, že kdyby děti Ledeckých chodily do běžné školy, s největší pravděpodobností by nebyly tam, kde jsou.

A co se týká samotného vzdělávání, to domácí, pokud je opravdu kvalitní, může být i efektivnější, než v běžné škole, protože dítě má víc prostoru, než ve třídním kolektivu s třiceti žáky.

Naprosto souhlasím. Vždycky ale záleží na vzdělávající osobě. Děkuji za nahlédnutí i za váš názor.

všechno má své pro i proti-ale přesto myslím že ve škole je díky soutěživosti dětí více stimulován či motivován se učit nemluvě o zvyku žít mezi jinými

Ten zvyk žít mezi jinými je asi nejpádnější argument, ten všechny napadne na první pohled. Z doma vzdělávaných dětí rozhodně nevyrostou členové stáda, což by mohlo být taky plus. Díky za nahlédnutí