Ono asi všeho moc škodí. Přemíra kontaktů i přemíra samoty. Takže platí: Všeho s mírou. I o Vánocích. Hodně té rovnováhy čili harmonie v novém roce

Letos jsem po kolika letech prožila krásné Vánoce, byť již po sedmé osamocena. Letos jsem Vánoce pojala po svém - žádný stromeček, jen několik větviček jedličky do vázy, svícen se čtyřmi rameny - svíčkami. Připravovala jsem se na klidné a spokojené Vánoce snad již od podzimu.

Vánoční období se blížilo mílovými kroky.

Dne 22.12. jsem pozvala syna u příležitosti jeho narozenin na slavnostní večeři. Vyšetřil si ze svého podnikatelského času cca 2 hodiny, což bohatě stačilo na večeři i nenucený rozhovor a činnostech mého syna. Já jen konstatovala, že jsem v pořádku a předala slovo jemu. Byla to krásná pohodová večeře, na kterou budu dlouho vzpomínat. Následující den se ozval prvorozený syn, který také nemá čas na nudu.

Spolu jsme se sešli 24.12. dopoledne, kdy jsme i spolu pohovořili s tím, že mi syn povyprávěl, ze svého "bohatého života".

Na třetího syna s rodinou došlo v podvečer, kdy si pro mě přijeli, abych s nimi povečeřela u svátečního Vánočního stolu.

Vánoční návštěvy jsem skončila znovu u třetího syna, kdy jsem se sešla i s maminkou synovo partnerky.... Několika hodinová setkání s výměnami dárků a hlavně pohovoření o realitách života.

Byly to nádherné Vánoce.... Nyní poslouchám tichou hudbu a promítám si pohledy svých synů, z nichž čišela sice únava, ale spokojenost, klid a pohoda.

Všem přeji nejen krásné Vánoce, ale i do roku 2017 hodně štěstí, pohody, klidu a hlavně zdraví.

Letos jsem prožil první vánoční svátky, kdy ode mě nikdo neočekával návštěvu a nikdo nenavštívil mě. Zatím to celkem šlo, ale jsem zvědav, co tomu budu říkat za pár let.