Alčin dospívající syn nedávno prodělal poměrně těžkou nemoc. Lékaři mu nedoporučují cestovat hromadnou dopravou, kde by se vzhledem k oslabené imunitě mohl nakazit nějakou banální nemocí, která by pro něj ale mohla být nebezpečná. Alča má starosti. Vozí ho do školy, po kroužcích, za kamarády.
Čeká s ním právě na jedné rušné křižovatce na zelenou. Je teplo, mají srolovaná okénka, stejně, jako většina aut okolo nich. Najednou se Michal hlasitě rozchechtá:
„Mami, ten chlap vedle se normálně šťourá v rypáku!“
A opravdu. Vedle nich stálo zaparkované fáro, v něm takový ten borec mezi třicítkou a čtyřicítkou, na krku zlatý řetěz, na rukou ohromné prsteny a šťoural se v nose.
Než stihla Michala trochu zmírnit, frajer si výrostkova pobavení všiml.
„Chceš do držky, cucáku?“ Zařval.
Instinktivně srolovala okénka a zaklapla všechny dveře. Mezitím naskočila oranžová. Fofrem zařadila a připravila se na rychlý start. Rozzuřený borec taky. Rozjeli se oba s kvílejícími pneumatikami.
Alča nebyla nikdy žádná žena činu, ale všechno to, co teď právě dělala, byla především záležitost instinktů. Na výpadovce ukazovala ručička tachometru za chvíli devadesátku. Chlap na ně začal najíždět a zuřivě gestikuloval. Šel z něj strach. Alča to tu ale zná. Příští odbočka do sídliště nebude značená. Bez blinkru rychle odbočila a propletla se labyrintem mezi paneláky a množstvím zaparkovaných aut.
Když měli jistotu, že borce ztratili z dohledu, zůstala stát, opřela se o volant čelem, několikrát se zhluboka nadechla a vydechla a otočila se na svého vykuleného spolujezdce:
„Pokud chceš zažít Itálii, zajeď si do Bibione. Tady v Čechách si ty hlasitý komentáře laskavě nech. Jsem totiž starší paní a Itálie mi nedělá dobře.“
Míša byl tak překvapený, že ho zcela opustil jeho proslulý ostrovtip.
„ Byla jsi dobrá, mami.“ Vydechl.
Nastartovala a vycouvala z úzké slepé sídlištní uličky. Objela blok a vysadila ho před školou.
„V šest tady. Kdyby ses zdržel, zavolej.“
Co všechno musí zvládnout máma
Další články blogera
Tato rubrika neobsahuje žádné články...
Další články z rubriky Ostatní
Jiří Herblich
Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství
Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.
Yngvar Brenna
Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi
Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.
Jan Andrle
Nový oblek
Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.
Olča Vodová
zdánlivě zadarmo
(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)
Karel Trčálek
Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch
No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....
Počet článků 188 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 579 |
Jsem sběratelka zajímavých moudrých a poučných příběhů. Potkávám je při svojí práci s lidmi. Některé jen proplují kolem a jiné mi nedají pokoj, dokud je prostě " nenadatlím".