Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cholesteroláci aneb poslouchejme svoje tělo

19. 06. 2017 17:09:16
...čili poměrně hodně nevážné rozjímání o možných psychických předpokladech pro nadbytek "zlého" cholesterolu v krvi. Berte prosím s notnou rezervou a hlavně se u čtení nezlobte. Škodí to totiž zdraví.

Kromě obyčejných lidí žijí mezi obyčejnými smrtelníky ještě poněkud odlišní tvorové - cholesteroláci. Na první pohled vypadají podobně jako ostatní, ale v něčem se přece jenom od těch druhých, nestálých a nevypočitatelných, liší. Kromě projevu se liší chemickým složením. V žilách jim totiž koluje cholesterol se zanedbatelnou příměsí krve. Jejich ošetřující lékaři mají proti tomu sice výhrady, ale v podstatě je tento živočišný druh živí, takže doktoři reptají jen tak naoko a vcelku ochotně jim předepisují tabletky a domlouvají jim. Cholesteroláci se pokaždé tváří kajícně, zajdou do lékárny pro příslušné medikamenty, které v lepším případě i ochotně užívají, ale na svůj cholesterol si nenechají nikým sáhnout. Za celý život si ho nashromáždili ve svém krevním řečišti úctyhodné množství a teď by s tím měli něco dělat? Ani nápad!


To hlavní, čím se naši milí cholesteroláci liší od ostatních lidí, je totiž myšlení. Ne, že by snad nemysleli vůbec, ale myslí tak nějak- jinak. Jejich největší noční můrou je změna. Změna myšlení, změna způsobu života, změna stravování a jiné změny. Jakákoli změna v jejich okolí jim způsobí buď úzkost, nevoli nebo dokonce i stav bezmocného vzteku. Jedli si své ovárky, párečky, škvarky, vepřovou a celý život jim to nevadilo a najednou by to měl být problém? Že jsou starší, tolik se fyzicky nenamáhají a méně se hýbou? Co na tom? Přece nebudou měnit své zvyky! Že jim už děti odešly z domu a není už potřeba vyvářet podle osvědčených receptů paní Sandtnerové denně? Celý život si dávali do nosu a nehodlají to prostě z ničeho nic měnit. Že jejich roztomilému cvalíkovi už bylo třicet a není třeba ho krmit, aby se zdárně vyvíjel? A pro koho by tak výživně vyvářeli, když oni přece mají dietu. Že už není potřeba opečovávat dospělé děti a můžou se věnovat sami sobě? To je právě věc, které se tak děsí. A nemusí mít ani ty dospělé děti, můžou být i docela mladí.
Důležitým znakem je, že se neradi mění a neradi mění cokoli na svém zaběhaném životním stylu. Je jim jedno, že už se přežil. Proto je máme rádi a jsou pro nás neotřesitelnou jistotou. Pokud někteří zvláště ortodoxní zahlédnou někoho, kdo žije v rozporu s jejich zaběhanými zvyklostmi, začnou se do něj strefovat a utahovat si z něj. Nemyslí to zle, jen neradi vidí, když někomu funguje životní styl, o kterém tak nějak matně tuší, že by jej měli vést i oni a že by to eventuelně i šlo a možná by se jim to časem i zalíbilo, ale chtělo by to jen trochu ochoty na sobě zapracovat. A pokud už někdo v jejich blízkosti na sobě zapracoval a žije se mu zdravotně líp,vehementně tvrdí, že je to náhoda.


Zlehčují rady doktorů, protože pohodlnější je tvrdit, že doktoři jsou neschopní a nepoznají tu správnou pilulku, která by přece musela už dávno zabrat. Jsou v podstatě velice dobromyslní, společenští, pohostinní a vstřícní. Jenom si ubližují a ubližují si dobrovolně a rádi. Mají z toho přímo požitek, protože se rádi prohlašují za požitkáře. Se svým fyzickým tělem se jaksi nesžili a tak neslyší jeho marné volání o pomoc. Postavili kolem své fyzické schránky čínskou zeď z cholesterolu a to je zatraceně tvrdá skořápka.


Znáte nějakého cholesteroláka ve svém okolí? Nebo jste ho dokonce kousek objevili v sobě a neurazil vás tenhle článek? Pak jste báječní! Protože téměř každý z nás byl po určitý úsek svého života cholesterolákem, ale pak zjistil, že ve zdravém těle se žije fajn a začal se o něj starat a poslouchat ho, co chce a co mu dělá skutečně dobře. A to se s přebujelostí cholesterolu neslučuje. A pokud vás tenhle článek nadzvedl ze židle, berte ho, prosím, jako přátelské pošťuchování bývalé cholesterolačky, která se momentálně cítí o moc líp, a tak s ní šijí všichni čerti:-)

Autor: Martina Studzinská | pondělí 19.6.2017 17:09 | karma článku: 14.25 | přečteno: 739x

Další články blogera

Martina Studzinská

Turíst? Zachvátčik?

O návštěvě naší metropole z pohledu jednoho ruského turisty. Nebo dobyvatele? Odpoví si už každý podle svého.

18.8.2017 v 14:29 | Karma článku: 18.21 | Přečteno: 818 | Diskuse

Martina Studzinská

Dobrodružství, na které se nezapomíná

Boby seděl v autě popojížděl pomalu v koloně. Nevěděl, co zažije, až se tahle kolona rozjede. Nedokázal si to ani představit. Přejížděl totiž do Československa skrz takzvanou železnou oponu a psal se rok 1968.

16.8.2017 v 18:27 | Karma článku: 7.58 | Přečteno: 339 | Diskuse

Martina Studzinská

O významu pořádku (nejen) pro člověka

Má se dodržovat řád? A odkud pokud? Má to vůbec smysl? Nestane se při nedodržování řádu z člověka neřád? Malá úvaha nad morčecím kotcem.

27.7.2017 v 18:23 | Karma článku: 6.17 | Přečteno: 182 | Diskuse

Martina Studzinská

Proč jsem se nestala milionářkou

Existují zhruba dva druhy lidí: Jedni peníze doslova přitahují a druzí jako by měli s hmotnými statky všeho druhu stejný pól magnetu. Prostě se odpuzují. Já patřím k těm druhým. Ke kterým patříte vy?

23.7.2017 v 17:02 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 461 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Radka Kielbergerová

Maminka má pravdu

To jsou ty kamínky, co tu loni lítaly jako fotbalový míč krásné cikánské Denisy, říkám si u jezírka, kde se chystám poválet. Kamínky si jako frotáž vetknout do kůže, slunce ať šimrá, a poslouchat cvrkot kolem. ,,Tam nelez, sakra,

24.8.2017 v 2:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 86 | Diskuse

Libuse Palkova

Papež patří do pekla?

Podobné nadpisy čtu poslední dny nejen na tomto blogu a nestačím se divit. Ještě nedávno zde spousta blogerů tvrdila, že musíme bránit evropské křesťanské hodnoty a odvolávají se na křesťanské kořeny, a najednou tohle.

23.8.2017 v 21:03 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 701 | Diskuse

Jana Slaninová

Jednu noc osobním strážcem Moniky Babišové

Stála jsem kus za ní. Ona vedle svého chotě. Kousek jsem postoupila, abych viděla z hradeb vzácné bílé pávy, které právě vypustili do příkopu. V tom mi někdo vrazil do ramene nůž. Padla jsem na kolena a snažila se nůž vytáhnout.

23.8.2017 v 19:19 | Karma článku: 10.72 | Přečteno: 526 | Diskuse

Milan Radek

Mám strach že se ze mne stane chlapeček, brečí 4letá oběť genderismu

když přišla ze školky. Podle nového trendu se nerodí muži a ženy, ale můžeme si vybrat, tak učitelka v záchvatu korektnosti dětem předčítá o transgender lidech, kterých je asi 0.58%. Děti i dospělí trpí občas vzácnými nemocemi

23.8.2017 v 18:19 | Karma článku: 34.97 | Přečteno: 1088 | Diskuse

Pavel Nitka

Je načase, začít šlechtit nové domácí mazlíčky

Máme už pejsky malé i velké, pejsky vegetariány, kočičky s dlouhým chlupem i chlupuprosté, máme zakrslé králíky, ale začíná to být nuda. Chce to něco nového...

23.8.2017 v 14:02 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 392 | Diskuse
Počet článků 123 Celková karma 10.86 Průměrná čtenost 471

Jsem sběratelka zajímavých moudrých a poučných příběhů. Potkávám je při svojí práci s lidmi. Některé jen proplují kolem a jiné mi nedají pokoj, dokud je prostě " nenadatlím".



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.