Martina Studzinská

Velký třesk

23. 05. 2017 15:21:40
Někdy se nám náš svět přeskládá doslova během několika okamžiků. Naše stará trápení vezmou zasvé a do popředí vystoupí úplně jiné hodnoty. Třeba zdraví. Když totiž nejde o život ....netřeba se tím trápit.

Pája šla jako vždycky ráno do školy, ve výloze cukrárny, která byla touhle dobou ještě zavřená, si prohlížela svůj outfit a hodnotila svoje dlouhé a hubené nohy. Jako pavouk, pomyslela si. Ani s účesem nebyla zrovna spokojená. Vlnité nepoddajné vlasy jí splývaly na ramena, přes něž měla přehozené pletené pončo. Pozdravila se s Petrou přes náměstí. Petra byla přesným opakem Páji. Byla baculatá s rovnými tmavými vlasy staženými do culíku. Teď k ní zrovna Petra mířila napříč náměstím. Chvíli nadávaly na matikářku, která si zrovna když je takhle hezky, vymyslela tu zatracenou čtvrtletní písemku a pak spolu zdrbly tu šprtku Patricii, neb ona , tedy Patricie, vždycky všechno vzorně umí, všechno má v pořádku a vůbec tak nějak pořád šplhá.
„Co to máš za fleky po obličeji?“ Všimla si Petra najednou.
„Nevím. To se mi najednou udělalo zničeho nic. Máma se mnou půjde odpoledne k doktorce. Prý až napíšu tu písemku. Abych moc nezameškala.“ Odpověděla Pája a otráveně se zapitvořila.
To už ale byly před školou a měly obě jiné starosti. Jak propašovat na písemku z matiky mobil tak, aby si ho matikářka nevšimla a jak se vyhnout přezouvání do trapných přezůvek, když mají na nohou zrovna tak in botky.

Školník je ale chytil hned na schodech, odeslal je okamžitě přezout, čímž se obě zdržely a matikářka už seděla ve třídě, takže schovat mobil do penálu, aby si mohly posílat vypočítané příklady, už bylo nemožné. V písemce byly rovnice a funkce, které zvládla vypočítat z celé třídy snad jedině Patricie. Den blbec ale ještě neměl končit. Odpoledne se ty fleky doktorce nějak nelíbily a poslala na druhý den Páju do města na sono a na nějaká další vyšetření. Jediné, čím se utěšovala bylo, že zítra zamešká další písemku, tentokrát z angličtiny.

V nemocnici se jim to tak nějak nelíbilo vůbec a že prý má Pája něco na játrech a že se na to budou muset podívat. A pak dostaly události rychlý spád: Předopetační vyšetření, operace, pobyt na JIP, ustaraní rodiče, kanyly, kapačky, pilulky a injekce. Nic nevěděla o strachu, který si máma s tátou prožili těch několik dní, kdy se čekalo na výsledky testů, jestli je TO zhoubné. Kolik nocí všichni nespali, kolik dní máma proplakala v ústraní, aby ji neviděl brácha nebo babička s dědou. Jen to napětí cítila.
Všichni si oddechli, když TO zhoubné nebylo. Pája mohla na normální pokoj, ale musela držet přísnou dietu, nejdřív vlastně nesměla jíst vůbec nic, ruce měla celé rozpíchané a vstát z postele mohla jen v době, kdy nebyla připojená na tu zatracenou kapačku. Jednou za ní přišla na návštěvu s mámou i Petra a světe, div se, asi třikrát Patricie. Najednou Páje nepřipadala tak protivná. Byla jen taková dospělá a cílevědomá. Chtěla se totiž dostat na gympl a pak na medicínu, aby mohla pomáhat lidem. Byla z věřící rodiny, proto se ostatním zdála taková divná.
Po několika dlouhých týdnech mohla Pája domů. Nejdřív jen na víkend. Po dalších dvou víkendech už úplně. Po třech dnech doma se jí udělalo nedobře a pobyla si v nemocnici ještě dva nekonečné týdny. Známky ve škole najednou přestaly být důležité. Pája se prostě jen chtěla vrátit do školy. Mezi spolužáky. Na ty protivné písemky. Pokoušet se kolem školníka proklouznout nepřezutá. Sedět na školním hřišti aspoň na lavičce pro necvičící a pozorovat ostatní. Nadávat na učitele a šidit domácí úkoly.
Jenže najednou to nešlo. Začala se na svět dívat jinak. Byla zčistajasna za všechny tyhle takzvané trable strašně vděčná. I za svoje pavoučí nohy a nepoddajné vlasy. Za protivné úkoly a písemky. A taky za ten opruz s přezouváním.
Ve škole Páje odložili klasifikaci, protože prý hodně zameškala. Stejně nemohla o prázdninách potloukat po městském parku ani jezdit na kole a chodit se koupat k rybníku jako ostatní. Občas k nim domů zašla Patricie a pomohla Páje s učením. A Pája zjistila, že je to učení vlastně zajímavé. Hlavně děják a příroďák. I zemák docela ujde.
A navíc získala novou kamarádku. Patricii, která se jí předtím zdála tak strašně divná. Protože ji Pája tenkrát nechápala.

Autor: Martina Studzinská | karma: 13.63 | přečteno: 245 ×
Poslední články autora